Zpravodajství

Adresa na tábor

jméno dítěte
LT U Kalicha
pošta Nová Bystřice
378 33

Poslední den
Alča, 6. 8. 2016 13:40
Dneska nás čekal poslední den tábora a tedy poslední den, kdy jsme mohli zaútočit na Zákeřné zmije. Nejprve proběhla bojovka o artefakty, kde tým, který jich měl nejvíce, získal výhodu v následující hře. Poté všichni vyrazili cestou, kudy se měli dostat k osadě zmijí. Cestou museli vymyslet například bojový pokřik nebo si nakreslit válečné líčení. Bohužel počasí nebylo nic moc, ale i tak jsme se nezalekli a zmijím to pořádně nandali a osvobodili tak zajaté náčelníky tlup. Po návratu do tábora jsme se navečeřeli a čekalo nás vyhlášení celotáborovky. Den jsme zakončili šátkováním a hraním na kytary.
 
Období sucha, hygiena a letní kino
Alča, 4. 8. 2016 23:01
Protože žádná tlupa opět neobětovala bohům, postihlo nás dopoledne období sucha. Všechny tlupy si nejdříve musely připravit tanec/rituál na přivolání deště. To se podařilo, ale i tak jsme si museli nějak zajistit vodu do doby, než nám ji bohové sešlou. Každá tlupa musela za 10 minut nanosit co nejvíc vody pouze za použití toho, co měli na sobě. Takže opět hromadné koupání v Kalichu i s oblečením. Naštěstí následova velká hygiena, při které jsme se nejen umyli, ale i vyprali zablácené oblečení. Po hygieně jsme si zahráli pár deskovek a po večeři se vydali opět na Alpaku, tentokrát podívat se na film Cesta do pravěku. Takže poměrně odpočinkový program, to nejdůležitější proběhne zítra - finální útok na osadu Zákeřných zmijí.
 
Středeční program pračlověků
Alča, 4. 8. 2016 1:04
Dopoledne jsme si po výletě udělali prodloužený budíček a potom jsme se vydali na lov zvířat. Tlupy bojovaly mezi sebou a také se záškodníky o to, kdo uloví nejvíce zvířat. Potom jsme do oběda hráli uklízeli a po poledním klidu se vydali na Alpaku na už tradiční palačinky a ježdění na koních. Před večeří jsme si ještě zahráli středověk a pak na ohni opékali špízy. Následovalo zpívání (letos to s těmi ohni bereme zodpovědně). Na závěr dnešního dne jsme se vydali hledat indicie, které nás dovedou k posvátnému místu naší osady. Po lese se pohybovalo několik bludiček a tlupy od nich musely získat mapu, fólii s vyznačeným místem a uhlík na podpis. Všem se nakonec povedlo posvátné místo najít a tak snad budeme mít štěstí při naší výpravě za zákeřnými zmijemi.

Alča
 
Výlety
Lucka, 4. 8. 2016 0:29
Modrá
S družinou modrých jsme se vydaly na jednodenní výlet do okolí tábora. Na rozdíl od ostatních družin jsme šly celou dobu pěšky. Nejprve jsme vyrazily směr Albeř, kde jsme uprostřed malé vesničky objevily budku, kde jsme si samy načepovaly malinovku.
U rybníka Osika jsme si daly obídek a umyly nohy (na celkovou koupačku byla trošku velká zima). Potom jsme vyrazily přes Hůrky do Senotína, kde jsme se potkaly s Vlčatama, kteří mají tábor kousek od nás a byli na puťáku. Chvíli jsme pokecaly a vydaly se do tábora.
Cesta ze Senotína nám trvala celou věčnost, protože jsme si trhaly borůvky na večeři (nudle na sladko). Do tábora jsme přišly jako první, i když jsme šly nejvíce kilometrů. Po výborné večeři jsme už jen odpočívaly a zahrály si různé hry.

 

Lucka

Žlutá
Ráno nás opustila nemocná Barča, tak s námi na výlet šel jen Kuba. Vyrazili jsme kolem desáté směr Senotín a Hůrky. Cestou jsme si dali oběd a ulovili kešku. V Nové Bystřici jsme u muzea veteránů našli ještě jednu kešku, prohlídli jsme si centrum a nakoupili zásoby sladkostí. Potom jsme šli do Albeře na vlak a jeli zpátky do Senotína. 
Do tábora jsme došli jako druzí, navečeřeli se a hráli deskovky. 
Severácké družiny se postupně střídají ve spaní v tee-pee a dneska byla řada na nás, tak jsme si nachystali spaní a oheň a byla večerka.


Peťka

Zelení
Letos jsme se na výlet vydali směrem, kam obvykle nechodíme - k Jindřichovu Hradci. Ze Senotína jsme jeli úzkokolejkou do Malého Ratmírova a pak šli pěšky po naučné stezce Jindrovým údolím. Nakonec jsme došli do Jindřichova Hradce, kde jsme měli hodinu rozchod, kdy si děti mohly doplnit zásoby sladkostí a pak jsme se vydali na vlak. Chvilku jsme si počkali a jeli do Senotína. Do tábora jsme společně s Kačery přišli jako poslední, dali jsme si večeřo, umyly nožky a šli spát.

Alča

 

 

 
Paintball, kuchyň a princezna Šin-šo
Jiříček, 3. 8. 2016 1:05
Nechutní neandrtálci se hlásí s dalším zpravodajstvím! V něděli ráno jsme vstali dřív, protože jsme měli kuchyň, a uvařili snídani pro zbytek tábora. Po svižném úklidu jsme měli dvě hodiny čas, než začneme vařit oběd. Saďour, který nás předchozí den provázel vysokými lanovými aktivitami, si pro nás připravil ještě jedno překvapení. Čtrnáct zbraní, čtrnáct masek a spousta kuliček - hráli jsme Paintball! Rozdělili jsme se do dvou týmů a zahráli si pár her. Každý si odnesl silný zážitek a několik modřin od kuliček. Po zbytek odpoledne jsme vařili oběd a trénovali na překvapení, které máme nachystané pro zbytek tábora k závěrečnému ohni. Večer, než se úplně setmělo, jsme malovali obrazy. Aby to nebylo tak snadné, nesměli Neandrtálci používat štětce. Místo nich používali postupně prsty, lokty, nosy, palce u noh a bradu. Obrazy se celkem povedly, i když po jejich dokončení vypadali Neandrtálci spíš jako indiáni. 

Celé pondělní ráno jsme věnovali přípravě ohně, který měl být na večer. Neandrtálci se hecli a rozhodli se udělat největší oheň, který kdy kdo viděl. Nakonec vytvořili hranici, která měla dvanáct pater, i když původně jich plánovali patnáct. Odpoledne jsme zahákli Neandrtálce na Gumolano, a měli za úkol zapíchnout kolík. Soutěž nakonec vyhrála Nikča, která zapíchla kolík úplně nejdál, než ji gumolano vymrštilo zpět ke stromu. Potom jsme měli za úkol vykrást banku. Neandrtálci měli hodinu na to než se vymění ochranka a museli ukrást trezor z místnosti, aniž by se dotkli podlahy nebo stěn. To se jim nakonec nepodařilo, ale aspoň si u toho užili spoustu srandy. 

V úterý ráno nás čekal výlet. Po sbalení věcí se Neandrtálci rozdělili na dvě skupiny a každá dostala svou princeznu Šin-šo. Měli za úkol ji donést do Himalajských hor (na náměstí do Jindřichova Hradce) a tam ji vyléčit. Oběma skupinám se úkol podařil a princeznu vyléčili. Udivené a pobavené pohledy kolemjdoucích byly už jen třešnička na dortu. Po vyléčení princezny šli Neandrtálci prodávat obraz, které o dva dny dříve namalovali. Obchodníci z nich určitě nebudou, protože za všechny tři obrazy utržili pouze čtyřicet korun. Pak po krátkém rozchodu jsme se vydali na cestu zpátky. Šli jsme do Jindřiše a odtud úzkokolejkou do Senotína. Po návratu do tábora nás čekala už jen večeře a spánek. Uvidíme, co přijde další dny.
 
Nový náčelník!
Alča, 1. 8. 2016 23:52
Protože se nám po pár deštích začínal hromadit nepořádek a mokré věci, věnovali jsme dopoledne uklízení. Kdo už to měl, mohl se zapojit do hraní klasických her (smradlavé vajíčko, atd.). Po obědě se nám udělalo hezky, takže jsme si rozdali táborová trička a proběhlo velké focení - jak v tričkách, tak v kostýmech. Pak následovala vlajkovka v táboře a po večeři jsme chvíli hráli pravěk (středověk). No a pak jsme se konečně dočkali slavnostního ohně.
Nejprve byly ošátkovány Verča, Anet a Terka K. Potom byl na staršího táborníka pasován Ondra Uldrijan. A na závěr došlo na předání náčelníka. Novým náčelníkem Severky se stal Jirka! Tak snad to s námi vydrží :)
 
Víkend na táboře
Alča, 31. 7. 2016 21:30

Dopoledne jsme pokračovali ve vyrábění pytlíčků a čajů z bylinek a poté probíhaly týmové soutěže – souboj v hututu a hookbruči. Ve zbývajícím čase do oběda jsme si ještě zahráli vybíjenou. To už se nám pomalu sjížděly návštěvy, kterých tu nakonec bylo asi 13. Po obědě jsme se vydali napadnout nepřátelskou osadu Zákeřných Zmijí, ale ty byly příliš silné a tak se nám tentokrát povedlo jen sebrat jim nějaké artefakty a tím je oslabit.

Pak jsme vyráběli sošky z hlíny, které se všem moc povedly, tak jen doufáme, že se je povede i stejně pěkně vypálit. Zároveň jsme před večeří i po večeři hráli i s návštěvami vachbol. Při večerním zpívání nás podpořili nejen návštěvy, ale i holky z Modrých, které měly prodlouženou večerku. A po večerce na večerní poradě volil rádcovský kruh nového náčelníka Severky. Během dne byly zveřejněny kandidátky 5 kandidátů a kdo z nich nakonec vyhrál, to se dozvíte hned po slavnostním předání náčelnictví. To by mělo probíhat dnes u ohně, ale vzhledem k dešti jsme to přeložili na zítra.

Dneska měli kuchyň Nechutní Neandrtálci, ale všechny týmy si museli vařit sami, aby odčinili neúspěch při výpravě na Zmije. V okolí tábora se nacházelo několik stanovišť, na nichž bylo možné získat různé suroviny. Jedním z takových míst byl například rybník Kalich, v jehož středu byla poukázka na maso/masovou konzervu a tři týmy, které se k ní dostaly jako první, ji získaly. Nebyla jsem u toho, ale prý děti přiběhly a Modrý holky hned shodily boty a naskákaly do rybníka. Ze získaných surovin si pak všichni vařili oběd, takže ten vypadal i podle toho, co se jim povedlo získat. Tým, který neměl maso, měl vegetariánské rizoto, další rizoto s masem a další dva týmy něco na způsob těstovin s červenou omáčkou. Poslední tým chytil déšť, tak si to museli dodělat v kuchyni, ale nebojte, nakonec se všichni najedli.

Bohužel po zbytek odpoledne nám program narušoval déšť – docela ironie, když v původním programu bylo „období sucha“. Tak jsme si zahráli bingo a jakmile na chvilku přestalo pršet, vydali jsme se na 4 světové strany hledat sluníčko.

 
Nechutní neandrtálci
Anka, 31. 7. 2016 0:01

Třetí den čekala Kačery alias Nechutné neandrtálce další výzva o imunitu. Od rána to vypadalo na déšť, ale ani to nás neodradilo od toho si vzkoušet něco jiného a nového. 

Souboj v Bumperballech byl fyzicky náročný, a i když šlo o výzvu, tak jsme si to všichni moc užili. Výzva o odměnu byla lehce jiná, ale odměna stála za to! Pro všechny Altaje i Jeniseje byla přiravena velkolepá hostina o třinácti chodech. Na menu nechyběli citrony, banány, koktejly a nebo delikatesa kuřecí srdíčka. Ten, kdo úspěšně snědl prvních sedm chodů, získal odměnu pro sebe - pozdě v noci se mohl vplížit do tábora a aniž by ho zahlédla hlídka, ukořistit si, co mu v lese chybí. Kdo však pokračoval i do druhé půlky hostiny, mohl pro svoji tlupu vyhrát sladkou odměnu. To se nakonec podařilo několika odvážlivcům z obou tlup a tak si odměnu odnesli zástupci Altajů i Jenisejů

Čtvrtý den jsme se po snídani sešli u rybníka a čekala nás další výzva o imunitu, která se posledních pár imunit držela u Jenisejů. Spočívala ve štafetě - předávání vody ešusem a přehzování ešusu s vodou, aby se naplnil kotlík. Jen co byl kotlík plný, plavci vyrazili do rybníka pro bójku a v ní byla skládačka. Kdo první zakřičel větu ze skládačky, vyhrál. To se opět podařilo Jenisejům. 

Výzva o odměnu byla ve středu o vůli a vytrvalosti. Každý si vyrobil dřevěný kůl do země, na kterém museli všichni co nejdéle vydržet. Nejdelší naměřený čas byl 1 hodina, 4 minuty a 26 sekund a nakonec se to opět podařilo Jenisejům a vyhráli tím pro svoji tlupu pár litrů Kofoly. V noci nás tedy čekala další kmenová rada s kmenem Altajů.

Ve čtvrtek ráno jsme si procvičili mozky a vědomosti u Kvízu, jakožto výzvy o odměnu. Altajům se podařilo otočit a získali náskokem bodů odměnu tentokrát u sebe. No schválně, věděli byste z hlavy jaké je směrovací číslo na tábor nebo jak vysoký je jalovec? :) 
Odpoledne se naplnily obavy několika z nás. Další výzvou o imunitu bylo totiž zabití králíka, kterého jsme od neděle chovali. Po stáhnutí a vyvrhnutí jsme si králíky opekli a dali si je k večeři. Neandrtálce to ani nepřekvapilo, jelikož od samého začátku věděli, že králíci jsou chováni na maso. Dokonce někteří naznali, že tak dobré a čerstvé maso nikdy v životě nejedli. Jelikož oba týmy splnily svůj úkol dobře, čekala nás společná kmenová rada bez vyřazování. A následně pak poslední noc v lese.

V páteční ráno rychlé probuzení a sbalení a návrat do tábora, který byl tak dlouho očekávaný a chtěný - ze strany dětí. Po návratu mezi ostatní pralidi nás sice překvapil slejvák, ale to nám nebránilo v tom si udělat po zbytek dne pohodu a vysprchovat se a vyprat si.

Sobota byla ve znamení sportu. Dopoledne jsme skákali na sedmimílových botách a odpoledne zkoušeli šplhat na stromy a učili se základy vysokých lan a vysokých lanových překážek. A večer před večerkou jako bonus jsme si uspořádali napínavý, ale zábavný souboj o ponožku. Dva v sedáku visící na stromě proti sobě měli za úkol stáhnout ponožku. Nakonec jsme unaveni šli spát, protože máme před sebou ještě spoustu dobrodružství. 

 
Zrychlený přesun
Alča, 30. 7. 2016 0:39
Ze včerejšího dne nebyl článek, protože v táboře bylo jen minimum vedoucích - probíhal zrychlený přesun. Ale popořadě. Dopoledne se pračlověci připravovali na potenciální útok, stavěli si opevnění. Následně jsme se konečně všichni vykoupali, takže jsme se aspoň na chvilku zbavili táborové špíny (ale teď už jsme zase všici špinaví).
Následovala zkouška dospělosti pro bojovníky. Každá tlupa se musela do 30 minut sbalit a opustit tábor. Na vymezeném místě si postavili přístřešek, uvařili večeři a pak následovala další část hry. Museli odhalit tábořiště ostatních tlup a co nejblíže k jejich ohni umístit šátek, samozřejmě bez toho, aby je někdo viděl. 
Po návratu do tábora bylo pohodovější dopoledne, jen těsně před obědem proběhla kratší bojovka - další zkouška boje, než se vydáme na nepřítele. Už se nám vrátili Kačeři, takže se do boje zapojili i oni (jakožto "Nechutní neandrtálci" - zkušení bojovníci, co je musí otestovat). Potom, abychom si oddechli, proběhla Pralympiáda (soutěžilo se v hodu kyjem, oštěpem, střelbou z luku, atd.)
Večer jsme se dozvěděli něco o bushcraftu - jak získat v přírodě vodu, vyzkoušeli jsme si jíst sarančata a taky proběhla soutěž v rozdělání ohně křesadlem. Nejrychlejší byl Jirka, trvalo mu to 31 vteřin a vyhrál vlastní křesadlo.
Konečně taky všechny tlupy obětovali bohům, takže zítra nikoho nebude čekat trest. Snad na to budou myslet i dál. Taky nám dnes přijel Viki, který se už uzdravil a zároveň i první návštěvy. O víkendu jich čekáme ještě několik (a už se těšíme). 
 
Zkouška zbraní a průzkum nepřátelské osady
Alča, 27. 7. 2016 22:44
Poté, co jsme si vyrobili kyje, je spousta dětí skoro nedala z ruky a tak jsme dopoledne uspořádali první pořádnou zkoušku zbraní. Na hřišti to ještě šlo, ale v lese si na to děti musí ještě zvyknout (prý nehrají fér a chybí jim starý dobrý ocasy). Odpoledne jsme se připravovali na průzkum cizí osady, tentokrát v přestrojení za prodejce pravěkého zboží. Aby to bylo věrohodné, museli si všichni vyrobit zboží k prodeji - mezi ty nejpamátnější patří "antistresový bobek", "diamanty ja" na které náčelník sbalí každou ženu, pravěký makeup a mamutek s vodítkem. Tento prodej se ale uskutečnil až po večeři, odpoledne vypadalo, že bude pršet a tak jsme luštili šifry jako přípravu na podzimní soutěž PTO. Zároveň jsme zprovoznili i tee-pee, takže se v něm od zítra můžeme střídat a spát. 
 
Prokletí, vachbol a špekáčky
Alča, 26. 7. 2016 23:18

Po oběti bohům jsme sice včera měli opravdu krásné počasí a přálo nám štěstí, jenže dnes jsme zjistili, že jedna oběť nestačí. Cizí šaman nás proklel a bohové, kteří tentokrát na naší straně nestáli, nás neochránili. V každém týmu někdo postupně onemocněl - dočasně oslepl, nemohl mluvit, nemohl hýbat nohama a podobně. Naštěstí jsme věděli, kde hledat léky a tak se všichni vydali po azimutech. Samozřejmě léky většinou nechutnají jako sladkosti a tak si pračlověci museli poradit s jezením česneku, cibule atd. Nakonec se vyléčili všichni, i když někteří až po obědě.

V poledním klidu si všichni dodělali své kyje a pak jsme boj s nimi i trochu potrénovali. To nám trochu překazil déšť, takže jsme chvíli hráli deskovky a potom jsme konečně k velké radosti dětí i vedoucích hráli vachbol. Při druhé hře se nějakým nedopatřením ocitli Kuba a Víťa (jediní kluci vedoucí ve hře) v jednom týmu a mysleli si, jak to mají vyhraný... Jenomže my jsme holky ze Severky a nedáme se jen tak, takže prohráli na plné čáře - dokonce i spousta dětí z našeho týmu trefila homerun. Hrálo se s velkým nasazením, Peťka dokonce zapadla do keřů, když běžela za míčkem (koukala na něj a ne kam běží), takže jsme se i docela zasmáli. Jen se ještě někteří musí naučit prohrávat, aby nebrečeli, když je zabiják Kyka vybije.

Dnešní večeři jsme měli na ohni - špekáčky, ke konci sice opět začalo pršet, tentokrát už víc, ale i tak jsme se najedli a potom celý večer zpívali v jídelně. Takže to byl dnes celkem pohodový den. A máme tu od včera také nové obyvatele - tři kozy, které máme půjčené z Alpaky. Bohužel jeden pračlověk nás naopak opustil - Ema onemocněla a tak dnes odjela domů. 

A pokud by vás zajímalo složení jednotlivých týmů:
Mlsní mývalové - náčelník tlupy Lucka: Natka, (Ema), Ondra S., Nelča, David, Vendy, Míša, Vojta
Lstivé lasičky - náčelník tlupy Peťka: Anet, Elda, Marek S., Kika B., Janča, Jindra, Esi
Skotačivé surikaty - náčelník tlupy Kyka: Simča, Matěj, Dáda, Marek U., Majda, Adam, Mareček T.
Vyřehtané veverky - náčelník tlupy Barča: Terka, Ája, Jirka, Robin, Verča, Kája, Marťa, Domo


 

 
Zprávy od Kačerů
Anka, 26. 7. 2016 22:45

V sobotu v noci jsme Kacery probudili ve tri rano a meli za ukol, ve dvou tlupach Altajove a Jenisejove, se sbalit behem deseti minut a po instrukcich v obalkach vydali hledat jeskyni. Tam jsme se vsichni po silnem desti sesli kolem pate rano a sli jeste na par hodin spat.

Druhy den dopoledne jsme zazili nasi prvni vyzvu o imunitu a to stavbu pristresku. Odpoledne byla vyzva o odmenu, pri ktere bylo ukolem postavit kotec pro kraliky, kteri jsou ted novymi cleny naseho kmeme Nechutni neandrtalci. V noci probehla prvni kmenova rada s hlasovanim, a vybrany clovek plnil ukol. 

Pondelini rano jsme zacli vyzvou o odmenu, soutez o nejdelsi retez. Po obede jsme staveli vravory a vyuzili teple vody na paradni koupacku. Za tmy jsme s vravorama usporadali zavod jako vyzvu o imunitu a zazili jsme druhou kmenovou radu. 

 
Příprava na boj s nepřáteli
Alča, 25. 7. 2016 22:32

Naše pátrání po nepřátelském kmeni, který unesl naše nejlepší bojovníky, pokračuje. Dozvěděli jsme se oblast, ve které se nepřátelská tlupa pravděpodobně nachází a jednotlivé tlupy měly za úkol připlížit se co nejblíž a zjistit, jak vybavený cizí kmen je. Bohužel se to nikomu nepovedlo, naštěstí ale náčelníci pátrali na vlastní pěst a tak jsme se alespoň dozvěděli, že cizí osada má spoustu zbraní a protože v naší osadě po napadení žádné funkční kyje nezbyly, budeme si je muset vyrobit.

Na výrobu jsme ale potřebovali spoustu surovin, které jsme v lese museli najít. Poté už nám nic nebránilo a mohli jsme se do výroby pustit. Ne všichni to stihli, proto to budeme muset zítra ještě dodělávat. Večer jsme si postupně po oddílových družinkách vyzkoušely bumperbally (viz fotky). Původně jsme to měli v plánu odpoledne, ale zátěžový test při nafukování ukázal, že je v nich hrozné vedro, takže večer byl snad jediná doba, kdy to bylo možné. My vedoucí jsme si to taky s nadšením vyzkoušeli, ale museli jsme postupně, vytoužený "velký souboj vedoucích" se nedá uskutečnit vzhledem k tomu, že jediná chvíle, kdy jsou všechny děti i bez neustálého dozoru hodné je, když spinkají (jako právě teď). Sbírají síly na zítřejší den, kdy nás čekají další náročné úkoly, tak dobrou noc.

 
Stopování a výzdoba
Alča, 24. 7. 2016 22:31

Dnes po snídani jsme se hned chystali stopovat Zákeřné Zmije, které nás včera přepadly. Nejprve jsme se to ale museli naučit, takže do stopování jsme se pořádně pustili až po obědě. Všechny tlupy se dostaly na stejné místo, kde ale stopy končily a my nevěděli, kam dál. Než jsme se stihli rozkoukat, přepadla nás smečka šavlozubých tygrů. Těm jsme se úspěšně ubránili, ale ve stopování jsme nepokračovali a radši se vrátili do naší osady. Tam jsme si na večer chystali oběť pro bohy, aby naší výpravě přáli a nepotkala nás už žádná nepříjemná příhoda. Taky jsme si vytvořili jeskynní malby, které teď zdobí naši jídelnu. Až jsme měli všechno připravené, zahráli jsme si ufobal. Protože pro správný obětní obřad je důležitá hlavně atmosféra a taky tma, oběť se konala až těsně před večerkou. Nejprve svou oběť darovali náčelník, válečný náčelník a noční náčelník a po nich i jednotlivé tlupy. Tak doufáme, že se to bohům líbilo a budou nám přát štěstí, až se zítra vypravíme nepřátelskou osadu prozkoumat.

Hláška dne:
Unavený šaman (zdravotník): "Hlavně dohlídněte na to, aby děti měly pevné boty na hlavu!"

Pravěký slovník, díl 1.:
Ahoj = Hu!
Ano = Ho!
Ne = He!

 
První den v pravěku
Víťa, 24. 7. 2016 0:57

První den jsme se vydali na průzkum okolí tábořiště a když jsme se vrátili, byla osada po boji a zbylo jen pár zmasakrovaných členů. Zjistili jsme, že Šaman může vyvolat vzpomínku, ale potřebuje tmu a oheň. Nachystali jsme tedy úvodní táborák a čekali, že se dozvíme, co se stalo. Po pár písničkách s kytarami nám Šaman vyjevil, co se stalo - tlupa Zákeřných Zmijí napadla naši osadu a unesla i pár členů, takže volbu nového náčelníka kmene musíme odložit. Zítra se vydáme je stopovat. Na fotky se můžete podívat zde.