Podzimáky - severní Morava 

Akce

Kdy:
25. 10. - 28. 10.
Pro koho:
celý oddíl

Popis

Letos vyjedeme na sever Moravy na hranice s Polskem, do kterého se také podíváme.

Seznam dětí

Nejmladší - Dáda, Nela, Mareček U., Marek a Ondra S., Robin, Jirka, Marek D., Viky, David

Mladší - Anetka, Natálka P., Natálka K., Vojta, Terka, Alenka, Simonka, Monička, Ema, Eliška, Martin, Ondra

Pondělňáčci - Romča, Peťka, Ondra N., Ondra U., Vilík, Lukáš M., Honza, Martin, Kryštof, Makča Š., Zajda

Bubáci - Bára, Lucka, Peťka, Makča, Kika

Reportáž z akce

Čtvrtek + pátek
Ahoj, posíláme slíbený pozdrav z Uhelné, zapomenutého kouta Moravy kdesi nad Jeseníkama, skoro v Polsku :-) Za chvíli nám dojedou poslední posily vedoucích a od toho okamžiku nás tu bude 50 plus náš dvorní řidič Béďa Hliněnský. Družiny jsou zastoupeny v počtu: Nejmladší 10, Mladší 12, Pondělňáčci 11, Bubačky 5 a zbytek jsou vedoucí.

Včerejšek byl ve znamení dlouhé cesty. Zatuhli jsme totiž v zácpě hned v kopci nad Českou a kolony se táhly až k Černé Hoře. Pak už to šlo, ale i tak jsme dorazili na místo až po 21. hodině, po více než 3,5 hodinách. Hned jsme se vrhli na večeři a pak se zabydleli. Základna je menší než jsem si myslela, naše invaze 50 lidí je na ni trochu moc - třeba na jídlo chodíme na 2x :-) Na pokojích je nás požehnaně, já jsem se nakonec ubytovala přímo s našimi 10 nejmladšími na jednom pokoji, takže tu máme veselo :-) Večer už jsme se jen zabydleli a chvíli řádili a pak už hurá do hajan. Noc u nejmladších byla zábavná - neustále někdo mluvil ze spaní, kňučel, vzdychal, vrzal postelí, ráno tu už od 6 bylo živo, takže si nejsem jistá, jestli jsem vůbec spala :-) Ale asi jo.

Ráno jsme se probudili pod celkem optimistickou modrou oblohu s obláčky, které však byly brzo nahrazeny šedou mlhou a lijákem. Nenechali jsme se odradit a dobře jsme udělali - počasí se nakonec celkem umoudřilo. Jen byla opravdu hnusná zima. Všichni krom Nejmladších vyrazili pěšky přímo z Uhelné, putovali přes Račí údolí, Čertovy kazatelny až na rozhlednu na Borůvkové (Borówkove) hoře. My Nejmladší jsme si cestu zkrátili, nechali se popovézt Béďou až do Travné a ještě kousek dál, přímo na hranici s Polskem. Odtud to na Borůvkovou horu bylo jen 4 km mírně do kopce, což jsme v pohodě zvládli. Cestou bylo plno zajímavostí, z nichž děti pochopitelně nezaujaly ani tolik výhledy do údolí, rozlehlé bukové lesy s úžasně zbarvenou záplavou listí, ani stráně s ovečkami a kozami, jako spíš kozí bobky na cestě (ty byly hitem první třetinu cesty) a pak hlavně hraniční kameny CS/Polsko. Výkřiky „já jsem jednou nohou v Polsku a druhou na Moravě“ nebo „je u vás v Čechách taky taková zima jako tady v Polsku?“ nás provázely opravdu dlouho :-)

Nahoře byla moc pěkná rozhledna, ze které byly i přes špatné počasí pěkné výhledy. Najedli jsme se, zahráli si pár her, a protože začalo hodně chumelit, vydali jsme se rychle na cestu dolů. Jednou jsme málem zabloudili, naštěstí naše šikovné děti si včas všimly, že značka odbočuje prudce doprava :-) Cesta byla příkrá a kluzká, takže jsme byli celkem rádi, když jsme dorazili k autobusu. Čekání na ostatní jsme si zpříjemnili v nedaleké hospůdce čajem. Všechno nám krásně vyšlo a byli jsme s naší volbou trasy moc spokojeni - 8 km nám bohatě stačilo, rozhlednu jsme viděli a všechno si parádně užili. Ostatní mezitím urazili svou dlouhou 22 kilometrovou tůru (na druhou půlku cesty se rozdělili a Mladší si to trošku zkrátili - zrovna v těch místech jsme se s nimi potkali). Na rozhlednu dorazili taky a cestou zpět neplánovaně zabloudili kousek do Polska, takže závěrem razili dobrodružně křížem krážem lesem.

K večeři nás na Uhelné čekala čočkovka a karbenátky, teď zrovna sedíme ve společenské místnosti, hrajeme a zpíváme a - světe div se, ještě toho nemáme málo - děti postupně putují v týmech ven na strašidelnou noční hru :-)

Sobota
Dneska si s námi počasí zahrálo... Už ráno bylo zřejmé, že to bude drsný - ještě v 8 byla tma a šedo. Kolem 10 hodin jsme přesto optimisticky vyráželi na výlet do Polska, museli jsme ovšem napřed proběhnout lijákem z chalupy do autobusu. Lilo celou cestu... a celé dopoledne. Bez sebemenší známky pozornosti od kohokoli na hranicích jsme projeli do Polska a zastavili v městečku Paczków. Napřed jsme s nejmladšíma zkoušeli odehnat déšť a přivolat sluníčko, pak jsme to však vzdali, navlíkli se do pláštěnek a šli si prohlédnout zdejší hradby a věže. Kdyby bylo hezky, byla by to jistě moc pěkná procházka. Takhle jsme si aspoň trochu zablbnuli ve vykotlaném kmeni stromu, prošli se kolem hradeb a vrátili se do busu, vytřepat tam Béďovi něco vody z pláštěnek a mokrého listí z bot :-)

Pak jsme popojeli kolem slíbených velikých jezer (která však nebyla moc vidět, protože skla autobusu byla od nás zmoklých dost zamlžená) do dalšího města Otmuchów. Tam jsme se chtěli podívat na místní zámek - musím ovšem minimálně za sebe prohlásit, že jsem si to teda moc neužila a „když to srovnám s výletem na Kokořín...“ Naštěstí naše prťátka nepotřebují k zábavě žádné závratné divy světa ani luxusní počasí, bohatě vystačí se dvěma děly (vyblbnout se), jedním kočárem (vyfotit se) a jedním modřínem (naučit se) :-) Když jsme dorazili do busu, věděly jsme s Terkou, že jestli ještě jednou budeme oblíkat a vyslíkat ty prcky do/z pláštěnek, už budeme fakt otrávený :-) Naštěstí další plány vzaly za své a jeli jsme už raději do chalupy, udělat si oběd v suchu a teple.

Zbytek odpoledne jsme strávili v chalupě, jak kdo. Někdo hrál deskovky u horkého čaje v jídelně, někdo hrál na kytaru a zpíval nahoře v pokoji, u nás na pokoji se kreslilo, hrály hry a různá podobenství (typu na psy, na lvy, na tajné agenty...), no a pár vedoucích někde usnulo. Jo, málem bych zapomněla - někdy kolem jedné přestalo pršet. Začalo chumelit. Když jsme odpoledne vyhlédli ven, nevěřili jsme vlastním očím - z našeho černého autobusu se stal autobus bílý! Doufáme, že se odtud zítra vůbec vyhrabeme na silnici :-)

Po večeři jsme se opět sešli ve společenské místnosti a hrajeme hru, napříč věkovými kategoriemi. Děti jsou rozdělené do věkově smíšených týmů, hledají a plní úkoly a luští z toho nějakou křížovku. Já tady stahuju fotky, pokusím se jich sem pár dát, ale spíš to vidím až na doma, připojení je pomalé. Tak ahoj zítra, zbytek už vám napíšeme z domu.

Právě se začíná hrát na kytaru.

Neděle
Připojuji už z domu poslední díl reportáže. Sobotu jsme uzavřeli zpíváním, u kterého nakonec nejdéle vydrželi Nejmladší. Ostatní se postupně vytratilli provádět něco na pokoje. Protože se posouval čas, věděli jsme, že máme hodinu k dobru a plánovali, jak se ráno rychle pobalíme. To se nám nakonec podařilo a základnu jsme opouštěli v 9:20 s veškerou bagáží! Trochu jsme měli strach z cesty, sobotní sněžení totiž způsobilo menší kalamitu a Merlin, když jel na nákup do Jeseníku, hlásil auta v příkopech a zapadané cesty. Naštěstí to v neděli nebylo tak zlé a tak jsme ještě zajeli znovu do Polska, navštívit Zlatý důl, nebo chcete-li originál názvem Kopalnia Złota w Złotym Stoku. Hledali jsme něco, kde na nás nebude ani pršet, ani sněžit a bude tam teplo - což (když tedy pominu možnost jet třeba někam do bazénu), podzemí se svou stabilní teplotou splňovalo dobře :-)

Rozděleni na 2 skupiny jsme prošli podzemní trasou štoly "Gertruda“, viděli nejrůznější exponáty, modely i zlaté cihličky a slyšeli o tom, jak se tu těžilo zlato. Ovšem v polštině, což byla dost sranda, paní neuměla česky. Takže na nás něco vychrlila, koukla na Slona o překlad a ten se zamyslel..... a říká" "No, tak znova a pomalu :-)" Ne, většinou se mu povedlo dobře překládat, takže jsme byli v obraze. Potkali jsme i místní stašidýlko (podle webu je to gnóm), kterého se mnozí pěkně lekli :-) Pak jsme obešli kus areálu venkem (moc hezká zimní procházka, úplně jako vánoční výprava) a zalezli do jiné štoly, kde jsme po schodech došli k podzemnímu vodopádu a nakonec se svezli podzemním vláčkem. Bylo to fakt bezva a moc jsme si to užili. Jak tak koukám, škoda, že jsme tam neměli s sebou vytištěno něco z toho webu, jsou tam další zajímavosti, kdyžtak se koukněte :-) Areál vám doporučujeme spíš v létě, je tam i lanová stezka ve stromech a plno dalších atrakcí, vypadalo to moc dobře.

No a pak jsme se už radši vydali domů, s pár přestávkami a necelými třemi filmy. Cesta byla nejprve náročná, hlavně přes Ramzovou a Ostružnou bylo dost sněhu (původně jsme v neděli měli jet lanovkou z Ramzové na Šerák, ale tento výlet jsme se už v sobotu rozhodli odložit na dobu méně zasněženou). Od Šumperka už ale zase panoval hezký barevný podzim, ovšem s ledovým větrem. Domů jsme dorazili včas a v pohodě, děkujeme Béďovi za šťastný návrat a všem vedoucím za prima podzimně-zimní prázdniny.

Hanča
Tento článek obsahuje pouze autorčin osobní náhled na akci a logicky nejvíc si všímá družiny Nejmladší :-) .
Prosím vedoucí, aby svoje další dojmy klidně taky dopsali...

DALŠÍ FOTKY budou přidány během týdne (ještě nemám všechny foťáky) a pak vám pošlu ODKAZ NA STAŽENÍ VŠECH FOTEK

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Iva Č. (1. 11. 2012 11:12)
Hančo, díky za zpravodajství. Doteď jsem žila s Robinovou informací, že jste si v neděli ráno dali horký čaj a pak jeli domů. Říkala jsem si, proč vám ta cesta tak dlouho trvala :-) Ještě jednou ten program prostuduju a pak se ho půjdu znovu vyptat na zážitky.
Lužovi (28. 10. 2012 22:16)
Jako vždycky paráda a nádhera, doufám, že ten zlatý poklad jste přivezli a klubovna se bude konečně malovat :-D
Děti přijeli nadšený, takže děkujeme za zážitky a za objednaný sníh. PaK
Anka (28. 10. 2012 22:10)
Já jsem si to moc užila :)) děkuju všem !
Hanča (28. 10. 2012 22:01)
Nemůžu si odpustit ještě jednu historku :-) Když jsme vše sbalili a uklidili na pokoji Nejmladších, zbylo nám přesně: jedno triko, jedny kalhoty, jedny ponožky, jedny boty a jedna bunda. Při debatě s Merlinem nás nutně muselo napadnout: Ještě že nám nezbyl i jeden batoh, to bychom se už vážně začali zajímat, jestli nám naopak nechybí k tomu všemu jedno dítě :-)
P.S.: Všechny nalezené propriety jsme po příjezdu úspěšně udali rodičům dětí :-)
Aneta Donéová (27. 10. 2012 11:35)
zdravíme do Uhelné,děkujeme za reportáž a pěkné fotečky. V Brně je ošklivo a pršavo ;-)
Užívejte si!Paa moc pus Ani a všem pozdrav.
:-D Doneovi
Jiříček (25. 10. 2012 14:49)
a taky se těším ;-)
Jiříček (25. 10. 2012 14:49)
Taky jedu :-)
Víťa (25. 10. 2012 7:59)
já jo :-)
Alča (24. 10. 2012 22:28)
Zítra jedeme! :) Těšíte se? ;)
Slon (21. 10. 2012 18:00)
Kryštof jede taky.
Terka Glosová (21. 10. 2012 17:55)
Těším se moc moc na všechny děti a vedoucí :) už aby sme jeli!
Markéta Glosová (19. 10. 2012 13:27)
JÁ taky pojedu už se těším.
Pulcová (19. 10. 2012 5:59)
Přihlašuji Honzu Pulce na Podzimáky od 25.10. do 28.10. 2012