Výprava Paraziti 

Na naší podzimní výpravu jsme vyrazili 16. listopadu. Z Brna jsme jeli vlakem do Ivančic, kde jsme přestoupili a jeli autobusem na čučické letiště, kde na nás mělo čekat letadlo do Tunisu. Na čučickém letišti jsme čekali asi deset minut než bude naše letadlo připraveno a za nedlouho jsme opravdu vzlétli. Letušky se o nás pěkně starali, kapitán podával průběžné zprávy o letu a cestu jsme si všichni užívali. Po dvou hodinách na palubě však přišli nečekané turbulence a letadlo se začalo třást. Kapitán nás ujišťoval, že vše bude v pořádku, ale po dvou dalších minutách se v reproduktorech ozvalo velmi znepokojující hlášení o přetížení obou motorů. Jediné řešení bylo vyhodit zavazadla, vzali jsme si každý čtyři věci, které jsme považovali za nejdůležitější pro přežití a zavazadla jsme opravdu vyhodili. Na chvíli se stav motorů uklidnil, ale nevydrželo to dlouho a řítili jsme se k zemi. Spadli jsme uprostřed Ruska v zapadlé vesničce a jako zázrakem se nikomu nic nestalo. Po krátkém průzkumu jsme se rozhodli přenocovat v neobydleném domě, klíčky byli pod kamenem. Druhý den ráno jsme zjistili, že zásoby potravin z letadla přistály nedaleko našeho příbytku a udělali jsme si z nich snídani. Museli jsme také vyřešit problém s nefungující elektrikou, poté jsme našli pozůstatky kapitána, vydali jsme se hledat další spadlé zásoby potravy, ohřáli jsme se u ohně a navštívili nás ruští kupci, kteří shodou okolností našli zbytky našich zavazadel, takže nám je prodali. Večer se nikdo z nás necítil ve své kůži a doktorka Barbora Štěpánková nám oznámila, že na nás dozajista ruští kupci přenesli své viry a bacily. Naštěstí paní doktorka dokázala z ingrediencí, které jsme našli, namíchat protilátky a všichni jsme se uzdravili. V neděli ráno k nám znovu přišli kupci s dalšími našimi věcmi, které s sebou přinesli z ruské tajgy. Prodali nám to všechno za pár rublů. Poté jsme se vydali přivolat si pomoc a vytvořili jsme z nás velké SOS, ale nepomohlo to. Dali jsme si výborný oběd a rozhodli jsme se odjet Transsibiřskou magistrálou, která nás zavezla zpět do Brna.

Kryštof