Lednice 

Článek z výletu: 

První pokus uskutečnit tento výlet nám překazilo špatné počasí a téměř žádní účastníci, proto byl výlet přeložen na 20.10., a konečně uskutečněn ! Účast ze strany dětí sice neybla opět příliš valná, ale počasí bylo více než ucházející, proto jsme vyjeli :)

Sraz byl krátce po osmé hodině. U klubovny se sešli s vedoucími všichni odvážlivci a až se vyřešilo vše potřebné, vyšli jsme na nádraží. Ve vlaku nebylo příliš přelidněno, tak jsme si pohodlně obsadili dvě čtyřsedadla. Začátkem jsme dětem rozdali šifru, podle které si měly beze slov najít parťáka do týmu. Až si ho úspěšně našly (k našemu překvapení dříve než vlak zastavil na Hl. nádraží), začali jsme s luštěním křížovky. Tu jsme měli hned vyřešnou, a tak jsme si zbytek cesty jen povídali, vymýšleli jsme název pro družinku, dělali blbiny s bublifukem, a tak nám ani nepřišlo, že jedeme hodinu a půl. 

Vystoupili jsme ve vesnici Ladná, nedaleko od Lednicko-Valtického areálu.  Každá dvojice dostala mapu pokladů, a tak jsme pod vedením obou týmů vyšli. Prošli jsme klidnou vesnicí Ladnou, vyfotili jsme se u krásného kostela sv. Archanděla Michaela a přešli jsme po mostě přes řeku Dyji do Přírodního parku Niva Dyje. Krásný podzimně zbarvený les nám poskytl cestu, po které jsme došli až na naši první odpočinkovou zastávku u Janova hradu. Zde děti dostaly další hádanku. Který tým ji vyřešil jako první, ten dostal mapu, kde bylo podrobně zakresleno místo "kešky". Tu jsme našli v bohatých kořenech zajímavého stromu. Podepsali jsme se do deníčku a vyšli dál.

U Janohradu jsme však ještě zůstali. Čekali jsme na loďku. Během čekání si děti koupili drobné suvenýry u okýnka. Pak už jsme se nalodili a po Černé Dyji jsme vypluli. Pan kapitán nám řekl, že můžeme zkusit vyhlížet bobry, ale žádného jsme nezahlédli. Plavba trvala přibližně půl hodiny, a končila v přístavu u Minaretu. Ten jsme si pouze stihli prohlédnout a vyfotit, protože jsme chtěli stihout přehlídku dravců. Parkem jsme proto jen rychle proběhli. Přehlídka již probíhala, ale to nevadilo. Usadili jsme se na kraj tribuny a pak přímo před nás přilétali různí ptáci, např. sup nebo výr velký. Nádhera! Vrcholem sokolnické přehlídky byla ukázka lovu geparda. V tombole jsme sice "Rande s gepardem" nevyhráli (těsně!), ale mohli jsme se alespoň vyfotit s dravcem na ruce. 

Potom jsme se vydali na toulky po zahradách lednického zámku. U botanické zahrady děti dostaly další šifru. Výsledek ukázal cestu k naší poslední kešce. Ta se nacházela v "rukávu" stromu v srdci zahrady. Až jsme se opět podepsali, tak jsme si ještě šli prohlédnout nádherný zámek. Park se pomalu začal plnit turisty, tak jsme raději areál opustili a šli na autobus do Lednice. Tam jsme zjistili, že máme ještě trochu času, tak jsme jednohlasně zvolili, že ještě půjdeme osladit naše životy do nedaleké cukrárny.

Autobus nás zavezl do města Podivín, odkud nám měl jet vlak až do Řečkovic. Čekali bychom však skoro hodinu, tak jsme se šli podívat na ostatky židovského ghetta, židovskou kapličku, kostel a Památník osvobození. Pak už jsme vyšli zpět na nádraží.

Myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že výlet byl velice vydařený. Počasí bylo nádherné, stihli jsme si prohlídnout další kousek Moravy a potrénovali jsme si mozečky v luštění hádanek. 

Děkuji všem zúčastněným : Zajdě, Makči, Lukinovi M. a Lukinovi B. a taky Jiříčkovi :) 

                                                                                                                                                            Anka