Zimní výlet N - obora Kohoutovice 

Letos bylo docela dost sněhu i v Brně, takže jsme se nemuseli vydávat někam na Vysočinu (jako loni). V sestavě 13 dětí a 3 vedoucí jsme dorazili tramvají a autobusem na zastávku "Stará dálnice" mezi Kohoutovice a Bystrc a celí nedočkaví prošli brankou do obory. První divočák na sebe nenechal dlouho čekat. Obětovali jsme kus Hančiny svačiny a Adámkova jablka. Naštěstí jsme nemuseli obětovat i Hančinu ruku - divočák si totiž pro chleba vyskočil předníma nohama až na plot, trochu jsme se lekli - ještě že tam ten plot byl. Další chuťovky jsme mu pak už radši házeli dál za plot :-)

Trochu zklamaní, že jsou tu jen velká prasata, jsme šli kolem malé obůrky. I tak bylo na co koukat. Ale naši prckové se zajímali jen o dvě věci: kdy už bude svačina a kdy už budeme bobovat. Obešli jsme malou oboru a vrátili se na začátek, kde jsme pod přístřeškem snědli první zásoby. Zima byla pořádná a tak jsme byli moc rádi za čaj v termoskách. To už ale první děti opět odbíhaly k oboře, protože prasečí rodinka se nám přišla ukázat v celé své kráse. Nestíhali jsme pobíhat sem tam a výkřiky "Tady ten je úplně malinkej!", "Jéé, ten je roztomilej!", "Hele, tady ti jsou ještě pruhovaní" se rozléhaly široko daleko. Nejmenší prasátka za plotem pobíhala tak čile, že je nebylo vůbec možné vyfotit :-) Už jsme je ale nekrmili, protože se ukázalo, že dobrot mají za plotem naházeno dost od předchozích návštěv.

Splnili jsme tedy první dva očekávané cíle - viděli jsme prasata a snědli jsme sváču :-) Byl tedy čas splnit si třetí cíl - bobování. Na prvním plácku, co jsme potkali, se všichni konečně vydováděli. Naštěstí byla zima, sníh nebyl mokrý a ani my jsme tedy nebyli brzo zmáchaní. Pokračovali jsme dál oborou obloukem kolem Kohoutovic a kde to šlo, tam jsme si zajezdili. Některé kopečky byly opravdu luxusní, zejména potom cestou dolů směrem do Pisárek. Jestli chcete jet někam sáňkovat, doporučujeme oboru - můžete si sjet dolů, pak vyjet autobusem nahoru a znova :-)

Pořádně zmrzlí jsme dole u spodní části Kohoutovic obsadili místní hospůdku, kde jsme si dali 16 čajů a trochu svým příchodem znervózněli přítomné hosty :-) Pak se ale ukázalo, že jsme hrozně hodní, takže návštěva proběhla hladce. Pak nás čekal další cíl - popojet autobusem dvě zastávky k Anthroposu. Všichni se těšili na mamuta, ale zaujaly nás i další exponáty, hlavně všelijaké kostry a modely pravěkých lidí. Velkým objevem bylo, když si pozornější děti všimly obrázků jeskyně Pekárna a vzpomínali jsme, jak jsme tam byli na podzim. Pak jsme se ještě u mamuta vyfotili a čekal nás cíl poslední - koupit si něco v bufetu :-) Tím byly nároky našich malých cestovatelů splněny a mohli jsme se v poklidu vydat domů. V tramvaji jsme sice vypadali už dost unaveně, to ale dětičky přešlo na konečné, kde se vrhly ještě jezdit na posledním dvoumetrovém kopečku :-)

Hanča

P.S.: Omluvte sníženou kvalitu fotek, zamrzl nám foťák a tak se fotilo jen na mobily.