Výprava Kačeři 

Jarní prázdniny jsme zakončili společně na výpravě i s panem Vajíčkem (reklamní panáček z let před 1989). V pátek večer jsme vystoupili z vlaku v Novém Městě na Moravě a tam už na nás čekala Markétka, která za námi přijela ze zabijačky. Přesunuli jsme se do chaty Mercedes, kde bydlí pan Vajíčko, a po seznámení jsme mu vyrobili několik moderních obleků, do kterých jsme ho oblékli. Také jsme nazdobili jeho dcery - slečny Vajíčkovy - o které jsme se potom celý víkend starali (každý měl svoje osobní vajíčko, pověšené na krku).

V sobotu ráno jsme si během rozcvičky házeli s vajíčky. Nejdál si s vajíčkama hodily Makča s Kačkou, které od sebe stály víc než 15 metrů daleko. I když jim občas vejce spadlo na zem, tak se jim nerozbilo. Takové štěstí další dvě dvojice neměly, takže si před snídaní všichni museli pořádně umýt ruce od vajíčka. Hned jak jsme dosnídali, tak jsme si řekli nějaký základ o nízkých lanových aktivitách. Povykládali jsme si o bezpečnosti při lezení, o různých druzích lan a o typech lanových překážek. V lese jsme si pak dvě lanové překážky postavili a vyzkoušeli.

Pak nás zahnala dovnitř zima a abychom se zahřáli, dali jsme se do vaření oběda. Pan Vajíčko potřeboval trochu shodit na váze, tak jsme z něj vyfoukli vnitřnosti a udělali si je na pánvi. Pro slehnutí jsme si zahráli na kytaru a pak jsme se šli projít a podívat na nedaleký běžkařský okruh u Ski Hotelu. Tam jsme se snažili zachránit paní Vajíčkovou z kruhu věčného zatracení, což se nám (asi na desátý pokus) naštěstí povedlo. 

Po návratu jsme si zkusili s panem Vajíčkem vytvořit reklamu. Zjistili jsme, že ne každá reklama říká všechno, a že na každý produkt je nutné koukat ze dvou stran. Po večeři nám zase na oplátku ukázal pan Vajíčko své reklamy z let před rokem 1989 a my jsme hádali, co vlastně reklama nabízí. Většinu z nich jsme uhádli. Aby nás přešla únava, zahráli jsme si ruskou ruletu s vajíčkem. Každý měl na hlavě papírovou čepici a někdo měl pod ní navíc ještě vejce. Jeden hráč přišel do místnosti, rozmáčkl jednu čepici a občas s ní i vajíčko. Těmi štastlivci byly Nikča a Romča. Aby to ostatním nebylo líto, vybral si každý jedno ze šesti vajec. Tři byly uvařené, ale 3 byly stále syrové. Postupně si jej každý rozklepl o hlavu. Další, kdo si ten večer musel umývat hlavu, byli Ondra a Makča. Kačka se Zajdou měly štěstí.

Ráno nás probudil Max, který nás oblizováním a ňufáním vytáhl ze spacáků, a my jsme zamířili rovnou na snídani. Jako camrátko jsme si udělali každý svou vlastní svíčku - jak jinak než z vajíčka. Svíčky se nám opravdu povedly a po dobrém obědě a úklidu jsme mohli zamříit na vlak. Pan Vajíčko se s námi nechtěl rozloučit, proto se rozhodl, že s námi pojede do Brna. Teď se zabydlel u nás v klubovně a bude moc rád, když jej všichni brzy navštívíte!

Jiříček