Šmoulíci - O dědictví babičky Hildy 

Vyrazily jsme v pátek v takovém komornějším počtu (čtyři Šmoulinky a tři vedoucí) směr Chlébské. Ve vlaku jsme se z dopisu dozvěděly velmi smutnou zprávu. Zemřela naše babička Hilda Bembeřicová, a tak všechny její vnučky Zelda (Simča), Božetěcha (Natka), Grütka (Eliška) a Uršula (Ema) Bembeřicovy měly za úkol vymyslet básničku na uctění babičky.

Na místě jsme se navečeřely a následoval slavnostní pohřeb babičky. Básničky se všem holkám moc povedly, a tak jsme mohly jít spát.

Ráno jsme musely získat podpisy od několika notářů, abychom si mohly vyzvednout závěť. Bylo to hrozné obíhání úřadů, a tak jsme se už nemusely nijak rozcvičovat. Po snídani jsme šly získat kód od babiččina trezoru. Babička byla bohužel lehce senilní, a tak své kódy rozepsala na různá místa. Holky si jich musely co nejvíc zapamatovat za omezený čas.

Potom už jsme se šly konečně podívat na závěť. Bohužel jsme ji musely nejdříve seskládat. Dozvěděly jsme se, že babička zanechala značné jmění, které nechá tomu, kdo nejlépe splní její úkoly.

Po obědě za námi přijela poslední babiččina vnučka Kunhuta (Terka) a s ní i babiččina přítelkyně, která nás naučila babiččinu oblíbenou činnost, háčkování. Někomu to šlo skvěle, někomu spíš ne, ale všichni jsme si u toho popovídaly a zasmály.

Dalšími úkoly bylo seskládat babiččinu oblíbenou sošku, která se jí krátce před smrtí rozbila a poté napsat co nejlépe bodovanou esemesku (Hilda totiž často volala a esemeskovala se svými přáteli).

Po výborné večeři (palačinky) jsme se věnovaly další babiččiné oblíbené činnosti. Zahrály jsme si Bingo.

V neděli jsme se probudily, nasnídaly a celé dopoledne jsme strávily tak nějak odpočinkově. Povídáním.

Po obědě jsme celou základnu uklidily a následovalo vyhlášení. Nejlépe babiččiny úkoly plnila Zelda (Simča), a tak získala babiččino bohatství. Stejně se však podělila i s ostatními vnučkami a mohly jsme se vydat na vlak a domů.

Lucka