Aktuálně

V úterý nás probudil déšť, který bohužel přetrvával celé dopoledne. Museli jsme proto zatím opustit od soubojů v aréně a místo našich těl jsme procvičili naše mozky. Děti odpovídaly na otázky v kvízu o vedoucích a Severce, který si připravila naše zdravotnice Nikča. Následně jsme si vydělávali penízky tak, že jsme se za omezený čas snažili napsat co nejvíce slov k danému tématu. Vyhrané peníze jsme potom mohli rozmnožit hazardem, když jsme v různých disciplínách mezi vedoucími a Parazity sázeli na vítěze. Vždy se alespoň jeden z týmů trefil do vítěze, ať už šlo a páku mezi vítězným Adamem Karáskem a Nikčou nebo dělání kliků mezi Markem Sv. a Míšou. Jedinou výjimkou byl souboj v jezení pálivých papriček mezi Martinem a Markem D., který skončil remízou, když oba zvládli bez problémů sníst danou dávku chilli.

Během dnešní noci proběhl na táboře tajný rituál pasování na rádce. Povýšeni byli Martin a Honza, kteří se tak stali historicky 34. a 35. rádcem. Gratulujeme!

V pondělí ráno se konečně zlepšilo počasí, což se nám velmi hodilo. Náš císař Augustus Andreas Uldrianus se totiž doslechl o známém rčení "všechny cesty vedou do Říma". Dostali jsme proto za úkol se po severáckých družinách vydat všemi různými směry a svým návratem zpět do města dokázat, že toto rčení platí. Jak se výlet vydařil jednotlivým družinám si můžete přečíst níže. Po návratu poté už byl jen čas na vysprchování a zpívání na kytary.

Včera po vaření fazolí na ohni proběhlo pasování na starší táborníky. Adeptů bylo celkem pět a to Simča, Marek Mili, Verča, Terka a Michal K. 

Ráno 9. dne nás probudil silný déšť, který nás ze stanů vyhnal rovnou do jídelny. I v těchto nepříznivých podmínkách však náš program pokračoval dál. Děti hrály různé deskovky, plnily si zkoušky a také se utkaly v oblíbené římské strategické hře - dámě, přenesené z herní desky do reality.

Dopoledne jsme se vypravili do lesa a zkusili si slaňování na nízké skalce. Nejprve jsme si vysvětlili rozdíly mezi jednotlivými lany a styly jištění. Pak všichni překonali svůj strach a spustili se dolů ze skály.

Osmý den jsme zahájili jógou pod vedením naší pontifex maximus Nikčy. Při ní se všichni za doprovodu meditační hudby nejprve sami a poté i ve dvojicích pořádně protáhli. To se nám velmi hodilo, jelikož se v aréně konaly turnaje ve dvou sportech - hututu a ufobalu. V těchto dvou sportech spolu proti sobě soupeřily všechny týmy a snažily se o zisk co největšího počtu bodů do celotáborové hry. Hututu bezkonkurenčně vyhrál rod Fabiů, který hlavně díky Vítkovi C., ale i dalším svým členům, neprohrál ani jednu hru. V ufobalu poté triumfoval rod Juliů, který také nepoznal pachuť porážky.

V pátek, kdy se konečně po pár dnech zlepšilo počasí, se k Římu přiblížila armáda Punů z Kartága. Vydali jsme se proto stavět opevněné hradby, abychom se nájezdníkům mohli bránit. Každý tým stavěl své vlastní opevnění a v něm měl za úkol bránit svoji rodovou pokladnici, aby přišel o co nejméně zlaťáků.

Náš první den jako gladiátoři jsme začali tréninkem bojové taktiky a strategie, aby se neopakovaly prohry z předchozího boje. Pod velením jednoho z císařových centurionů jsme nejprve zkoušeli soudržnost v týmech, kdy se děti musely držet v těsných kruhových formací a pokusit se rozpojit ostatní týmy.

Ve středu proběhl výcvik síly. Kromě fyzické síly jsme trénovali i to, jak silný má kdo žaludek.