Podzimáky

úterý 25. 10. - neděle 30. 10. 2022

Na těchto Podzimákách jsme se vydali překonat Jeseníky. V úterý vyrazilo 25 odvážných dětí a 8 vedoucích směr Lipová-lázně. Po docela dlouhé cestě vlakem jsme konečně dorazili do tělocvičny místní školy, kde jsme přespali.

Ve středu jsme se po rozcvičce a snídani sbalili a vydali na Šerák. Namáhavou cestu, která se serpentinami klikatila stále vzhůru, jsme všichni zvládli a odměnou nám byl oběd a možnost si v místní turistické chatě koupit nějakou sladkost. Největší výhodu ale představoval fakt, že dál se šlo jen z kopce, takže cesta do další školy v Bělé pod Pradědem ubíhala mnohem rychleji. Celkem jsme ve středu ušli 21 km a jelikož jsme celý den namáhali své tělo, tak jsme po večeři zapojili i své chytré hlavy, když jsme si zahráli Riskuj. Poté už jsme šli brzy spát, jelikož další den jsme museli vstávat dříve.

Dřívější budíček ale nikomu nevadil, jelikož byl odůvodněn příjezdem autobusu, který nám vzal velké batohy a vyvezl nás na Červenohorské sedlo. Odtud jsme mírně stoupali směr Praděd a po cestě jsme se naobědvali na chatě Švýcárna. Odtud to už byl jen kousek po asfaltce k nejvyššímu bodu našeho puťáku a také celých Jeseníků, Pradědu. Zde jsme si chvíli odpočinuli a pokochali se nádherným výhledem na okolní krajinu, načež jsme se vydali dolů do Karlovy Studánky. Naučná trasa Bílá Opava, jenž vedla nad řekou přes rúzné mostky, byla sice trochu náročnější, ale všichni ji zvládli a dorazili do města, kde na nás čekal autobus, jenž nás odvezl do Staré Vsi u Rýmařova. Tam jsme si dali na večeří výbornou rajskou, osprchovali se a večer se vrhnuli na rukodělky. Všichni si vyrobili camrátka na košili a potom si mohli udělat i dýně z korálků, bambulky nebo pavouky, což některé bavilo tolik, že si své výrobky ještě dodělávali další den.

V pátek jsme si udělali odpočinkový den, takže jsme nešli na žádný výlet. Dopoledne jsme hráli oblíbený vachbol a vybíjenou, což děti velmi bavilo a nebyla na nich poznat únava z předchozích dnů. Po obědě přijeli další 4 vedoucí a jejich pomoc jsme opravdu potřebovali, jelikož jsme nalezli zavražděného vědce Daltona. Jeho smrt museli vyšetřit týmy policistů složené z našich dětí. Práci kriminalistů si vyzkoušeli opravdu důkladně, když vyslýchali několik svědků od Daltonova známého Nathaniela po kuchařku kradnoucí v domě. Dále museli získat indicie z knížek na místě činu a vymyslet teorii, co se přesně stalo. Většina týmů měla alespoň správně závěr, že šlo o sebevraždu, která byla součástí Daltonova pokusu, jak vyléčit svoji smrtelnou nemoc. Večer nám ještě zbyl čas na deskovky a svíčkový fotbal, kde děti musely projít přes hřiště s rozsvícenými svíčkami a protivníci se jim je snažili zhasnout.

V sobotu jsme se vydali na náš poslední výlet, když jsme se přes chatu Skřítek vydali do Velkých Losin. Cesta vedla v porovnání s předchozími výlety prakticky po rovině a i když nám občas zbytek výpravy mizel v mlze, tak jsme všichni po 20,5 kilometrech došli do cíle. Děti okamžitě po příchodu zapomněly na veškerou únavu a rozeběhly se po tělocvičně hrát si s míči nebo se učit zkoušky. Po večeři jsme si zahráli běhací variantu hry Scrabble. Po ní jsme ještě stihli klasický severácký rituál šátkování, když si nováčkovskou zkoušku splnili Barča Kučerová a Ríša, kteří dostali šátek a stali se táborníky.

V neděli jsme se už jen sbalili a vydali se na vlak, kterým jsme dojeli do Zábřehu, kde jsme se naobědvali a pokračovali rychlíkem do Brna, kde jsme se rozešli do svých domovů. Doufám, že si Podzimáky všichni užili a všem gratuluji k absolvování přechodu Jeseníků a ujití nějakých 62 kilometrů, navíc většinou do kopce a s velkým batohem.

Všechny fotky zde.

Martin