Výprava Mimoni

pátek 24. 3. - neděle 26. 3. 2023

Tento víkend jsme se vydali prozkoumat další část mapy na naší celoroční cestě za pokladem a to na veliké útesy.

Po vylodění jsme došli k chatě, kde na nás čekala zpráva s uvítáním na útesech od jejich strážce. Ten nás upozornil na nebezpečné sirény, za kterými přijela již velká spousta námořníků a pirátů s cílem získat od nich informaci o onom pokladě. Nicméně všechny jejich snahy byly vždy neúspěšné. Po vydatné večeři jsme proto nasbírali spoustu důležitých informací o sirénách, abychom věděli čemu čelíme. Zbytek večera jsme hráli různé hry na sblížení naší posádky a poté jsme šli spát.

Na sobotní rozcvičce jsme šli zalévat okolní les a po cestě získali mapu útesů. Při pátečním hledání informací o sirénách jsme se dočetli, že při své plavbě za trojské války Orfeus zpíval tak hlasitě, že sirény přehlušil. Doufali jsme, že strážce by mohl znát potomka, který zdědil jeho mocný hlas, tak jsme se za ním podle tajných pochodových značkách ukrytých v lese vydali. Strážce jeho potomka skutečně znal a zakreslil nám do mapy, kde se nachází. Na oplátku po nás chtěl, abychom mu pomohli vyčistit znečištěnou část lesa od odpadků, co zde zanechali předchozí průzkumníci. Podle mapy jsme úspěšně nalezli potomka Orfea, který byl ale bohužel velice starý a jeho mocný hlas již zeslábnul. Poradil nám ale, že máme napsat vlastní upřímnou básničku od srdce a s ní sirény přehlušit. Abychom se k nim napřed dostali blíže, tak nám dal i návod na výrobu speciálních sluchátek na ochranu před jejich zpěvem.

Po výborném obědě jsme společně složili básničku a poté venku zlepšovali naše týmové dovednosti. Později odpoledne jsme si všichni pracně vyrobili sluchátka na ochranu před podmanivým a neodolatelným zpěvem sirén. Jelikož sirény přes den spí, museli jsme čekat až bude úplná tma, tak jsme se ještě stihli naučit nové, užitečné dovednosti z první pomoci. Pozdě večer jsme se konečně nachystali a vydali k černému jezeru. Protože jsme ale nechtěli, aby sirény věděly, že jsme na cestě k nim, museli jsme tam dojít po jednom. Cestu všichni statečně zvládli. Bohužel se na místě Simči uvolnilo jedno sluchátko a zpěv sirén ji ovládl. Abychom ji zachránili, přečetli jsme naši básničku, která naštěstí fungovala a sirény zcela utišila. Bezpečně jsme se tedy mohli vrátit zpět do chaty a dopřát si zasloužený odpočinek.

V neděli jsme rozšifrovali zprávu s informací, kterou jsme získali od sirén. Pak už jen zbývalo se sbalit, uklidit chatu a vydat se zpět na naši loď, aby jsme mohli plout zase dál. Celá výprava byla velice úspěšná a posunula nás zase kus blíže k našemu pokladu.

Terka