Výprava Papričky

pátek 21. 11. - neděle 23. 11. 2025

V pátek vyrazila družina Papriček v počtu devíti dětí a čtyř vedoucích na výpravu do Křtin. Tedy pardon - skupina vědců se vydala na západ Amazonského pralesa pokračovat v jejich celoročním výzkumu. Po příjezdu na základnu jsme si dali večeři a promítli prezentaci, kterou jsme obdrželi od naší univerzity. Obsahovala informace o domorodém kmenu Yãmu’kari, který by měl obývat zdejší lesy. Náš úkol byl tedy jasný: získat co nejvíce poznatků o tomto nebezpečném lidu.

V sobotu, ještě před budíčkem, byly děti tak nedočkavé pokračovat ve vědeckém bádání, že jsme si dali rozcvičku o něco dříve a trochu náročnější :). Po snídani jsme obdrželi tajnou zprávu kmene Yãmu, ovšem v jejich jazyce, kterému nikdo z nás nerozuměl. Museli jsme se proto vydat hluboko do pralesa a hledat stopy po jejich písmu. To se nám podařilo, nedaleko se nacházelo jedno z útočišť domorodců, které ukrývalo tajemství jejich abecedy. Naši vědci neváhali a pustili se do luštění i přes to, že místo hlídal jeden z jejich válečníků. Nakonec jsme zprávu vyluštili. Obsahovala informace o jejich posvátném rituálu, který umožňuje cestovat do říše stínů.

Po výborném obědě, na který byly řízky v kukuřičném obalu s bramborem, jsme vyrazili na krátký výlet. Děti i vedoucí byli rozděleni do dvojic, ve kterých se museli celou dobu držet za ruce, a kromě zjišťování zajímavostí o svém „siamském“ kamarádovi čelili různým výzvám.

Večer jsme si pustili kultovní a všemi oblíbenou pohádku Winx Club. Během sledování se týmy z dopolední hry postupně snažily uskutečnit rituál, který je měl dostat do říše stínů. Podle vyluštěného návodu byl jeden člen vybrán jako Wakaru - posvátný strážce, který chrání svůj lid před temnotou. Ten vedl svůj tým, jenž měl zavázané oči, trasou až na samotný konec. Tam si děti rozvázaly šátky a všechny byly pomazány šamanem kmene Yãmu’kari krví padlých válečníků, která je vysvobodila z tohoto světa. Všechny poznatky jsme poctivě zapsali a zdokumentovali, takže po našem návratu zpět do České republiky se mají naši kolegové z fakulty opravdu na co těšit.

V neděli jsme využili sněhové nadílky a v rámci rozcvičky se vyblbli venku. Po snídani jsme se sbalili, uklidili po sobě základnu a ve zbylém čase si zahráli deskové hry. Pak už chyběl jen oběd a mohli jsme vyrazit zpět ke klubovně.

Během celé výpravy si děti aktivně plnily nováčkovské zkoušky, a tak věříme, že se v blízké době z několika stanou táborníci!

Ondra Sv.