Letní výprava
pátek 12. 6. - neděle 14. 6. 2026
Papričky
Papričky vyrazily vlakem z Řečkovic do Prudké u Doubravníku. Na přestupu v Tišnově nás ale zaskočil přeplněný vlak a tak jsme museli počkat hodinku na další. Když jsme tedy konečně dorazili, prošli jsme si přes historickou dřevěnou lávku a dále pokračovali poklidným údolím řeky Svratky. Červená značka nás tak dovedla až do Doubravníku, kde jsme se nakrátko zastavili, ale pak hned pokračovali chvíli podél kolejí, a následně do kopce směrem ke Křížovicím. Dorazili jsme do vesnice již podvečer a následně našli vhodné místo k přenocování kousek od ní. Přes noc bylo deštivo, ale náš přístřešek nás dobře ochránil před mokrem.
V sobotu dopoledne nás pak čekalo sbalení plachty a cesta dále přes Skorotice až do Chlébského. U toho nás provázel mírný déšť, který ale do poledne ustal.
Na ubytování jsme se naobědvali a vyšli jsme, již bez batohů, na krátkou procházku do okolí Chlébského potoka. U něj jsme se na nějakou dobu zastavili, a aby si děti zkrátit čas stavěním hrází či prozkoumáváním místního prostředí přípomínajícího džungli.
Za dva dny jsme tedy ušli asi 12 km, a kopců nebylo málo.
Mimoni
Na letní výpravu jsme se vydali sice v menším počtu 3 dětí a 2 vedoucích, zato vstříc novým a nezapomenutelným zážitkům. Od klubovny jsme vyrazili o něco dříve, než ostatní družiny, abychom stihli ještě poslední autobus z Bystřice nad Pernštejnem do vesnice Lesoňovice. Od tama jsme vyrazili na plánované místo přespání - zříceninu hradu Zubštejn. Cesta byla dlouhá přibližně 3 kilometry a vedla převážně do kopce, ale za necelou hodinu jsme dorazili do cíle a odměnili se večeří. Po prohlédnutí krásné zříceniny jsme zjistili, že je na ní bohužel zakázáno přenocovat, a tak jsme si postavili plachtu kousek vedle u lesa. V noci nás sice průběžně budil vytrvalý déšť, ale naštěstí jsme celou noc přečkali v suchu (kromě Makči).
Sobotní ráno jsme zahájili snídaní a následným balením. Před odchodem jsme se ještě podívali na vyhlídkové místo s křížem, odkud se nám naskytl krásný výhled do okolí. Poté jsme za slunečného počasí vyrazili směr Štěpánov nad Svratkou, ale po chvilce cesty nás opět přepadl déšť. To nás však nezastavilo, nasadili jsme pláštěnky a pokračovali dál. Po příchodu do Štěpánova už se počasí opět vyjasnilo, dali jsme si svačinu a chvíli čekali na autobus, který nás svezl do Nedvědice. Tam jsme si dali oběd a na dezert se stavili do místní vyhlášené cukrárny. Nakonec už nás čekala jen cesta z Nedvědice do Chlébského, kterou jsme si zpříjemnili hrou Kontakt.
Smajlíci
Z družiny smajlíků vyrazilo na letošní letní výpravu pět dětí - Gabča, Zuzka, Šárka, Barča a Tom. Od klubovny jsme jeli vlakem do Bystřice nad Pernštejnem odkud vedla naše páteční trasa po modré značce kolem říčky Bystřice. Cesta byla místy dost kopcovitá, jinde se nám zase úplně ztratila a tak nás i těch 7 km poměrně vyčerpalo. Odměnou pro nás bylo tábořiště u zříceniny hradu Aueršperk, kde na nás dokonce čekalo ohniště s nasekanými špalky dřeva, bez kterých bychom v neustálém mrholení oheň udržovali těžko. Večer jsme si tak mohli kolem ohně dlouze povídat.
Sobota pro nás začala poměrně brzy. Noční déšť, silnější, než jsme očekávali, nás vyhnal ze spacáků a jakmile ustal, vyrazili jsme rovnou na chatu v Chlébském. Snídani jsme zvládli v přístřešku pod zříceninou Zubštejn, ve Štěpánově nad Svratkou jsme stihli otevírací dobu místního Coopu a přes Horní Čepí jsme na oběd dorazili na naše ubytování. Cesta byla dost promočená a znovu nevedla téměř vůbec po rovině, ale naštěstí jsme sobotních 15 km zvládli bez zranění a dokonce i povětšinou bez deště. Celkově jsme za dva dny ušli téměř 22 km a to s převýšením přes 500 výškových metrů.
Všechny děti zaslouží obdiv za to, jak zvládly nekomfort našeho putování a odměnou jim je opravdu silný zážitek.
Na společné večeři jsme si připravili špekáčky nad ohněm s fazolemi a po náročném výletu se mohli konečně všichni vyspat na postelích v chatkách.
V neděli ráno nás už čekala jenom snídaně a úklid základny. Po obědě, na který byly tortilly, už zbývalo jen dojít asi 4 kilometry do Nedvědice, kde nám v 15 hodin odjížděl vlak. Po cestě, s přestupem v Tišnově, jsme tak konečně dorazili do Řečkovic.
Mili
