Trans America, alias první výprava družinky Esa

O víkendu 15.-17. října jsme se s naší nejmladší družinkou odvážně vydali vlakem přes celou Ameriku. Co nás na této dobrodružné pouti potkalo, se dozvíte ve článku.

Poté, co jsme se u klubovny rozloučili s rodiči, směřovalo naše putování do Zastávky u Brna, kde jsme měli strávit další dvě noci. Zde jsme se také seznámili s naším víkendovým úkolem. Jakožto tři velké společnosti - Kolejbritánie z Velké Británie, Pžilnice z Francie a Lokomotiv z Německa - jsme byli pověřeni výstavbou tří různých tras vedoucích napříč Severní Amerikou. S tímto náročným projektem jsme mohli naštěstí začít ještě ten den, jelikož nám bylo za správné vyluštění šifer poskytnuto prvních pár kolejí. 

V sobotu nás přivítalo sice studené, ale zato jasné nebe. Po rozcvičce a snídani se ale naštěstí oteplilo, a proto jsme neváhali pokračovat v práci. Hned ráno nás bohužel přepadli banditi - ty jsme ovšem zvládli porazit naším mistrným házením. Za zmínku samozřejmě stojí i překážková dráha, kterou jsme všichni úspěšně překonali, a natrénovali tak svoji obratnost pro případ dalšího útoku. Odpoledne jsme se pak dozvěděli zajímavou novinu - že se poblíž našeho vlaku nachází mapa k indiánskému pokladu. Při průzkumu nás neodradilo ani to, že jsme si museli informace předávat beze slov kvůli slídící konkurenci, ani to, že byl plánek namalovaný na stropě jeskyně. Zlaťáky jsme však museli nejen nalézt, ale také odnést, což se ukázalo jako další náročný úkol vyžadující šikovnost. Mimo to jsme si také vyzkoušeli, jak obtížné je řídit nádraží, kam jezdí vlaky z celé Ameriky. 

V noci nás z klidného spánku vyrušila nepříjemná nehoda - některé kolejnice se při přejezdu vlaku rozbily, a bohužel se nám tak vysypal jídelní vůz. Díky našemu zapojení byla ale závada rychle vyřešena a všehny příbory navráceny na své místo. 

Nefunkční koleje jsme měli možnost opravit hned další den - za zlaťáky z indiánského pokladu jsme si nakoupili nejen zbývající součástky na dokončení všech drah, ale i nádraží a lokomotivy. Ve stavění se nakonec ukázal nejúspěštější francouzský tým Pžilnice. Po učení pochodových a turistických značek a dobrém obědě nám už pak nezbývalo nic jiného než vyrazit na poslední vlak směrem k domovu.

Přes celou výpravu jsme si všichni svědomitě plnili nováčkovskou zkoušku a s hrdostí můžeme oznámit, že se nám dohromady povedlo nasbírat 23 podpisů vedoucích. 

Už se těšíme na další společnou výpravu :)