Aktuálně

Dnešní ráno nás opět probouzel zvuk kytar. Libé tóny „zpátky do lesů“ nahradily pronikající zvuk zvonu. Od rohlíků s nastrouhaným sýrem nás dělila už jen rozcvička. Poté, co jsme se zahřáli sladkým čajem, následoval poslední přenos do filmu. Pro naši záchranu bylo nezbytné, abychom získali poslední součást do stroje. Tu u sebe měli naši staří dobří známí sovětští vědci. Shodou okolností byli právě u Spongeboba. Jako ostatně všichni, i on po nás také potřeboval naši pomoc. Pro nás ale bylo přednější vrácení se co nejdříve domů. Nezbylo tedy nic jiného, než ho zklamat a vyrazit do boje. Nepřátelští vědci však naši součást rozložili a my ji museli na bojišti sestavit. Našemu nátlaku opět vzdoroval Ivan, náš známý Sovět podobný rektorovi univerzity Calices. Naši vědci však nepolevili v kolenech a podařilo se jim vyhrát i za dunivých zvuků Katyushy a jiných ruských písní. Díky všem hrdinským činům bylo odpoledne možné se opět vrátit na kampus univerzity. Za zásluhy bylo uděleno mnoho titulů. Dokonce i pan Pulec je nyní bakalářem. Večerní oslavy byly plné jídla a zpěvu, každá z univerzit byla bohatě obdarována, nejdříve však univerzita Glasgow, která získala na grantech nejvíce peněz. Nakonec nastal zasloužený odpočinek za zvuku klasického severáckého „spinkej“…

Budíček! Dneska ráno bez rozcvičky, protože prší a nepřestává. Místo toho děti vyfasovaly brambory, aby mohla být kaše ke smaženému květáku. Před finálním pokusem o opravu stroje jsme prošli školením o bezpečnosti při používání chemických látek a připravili si pár pokusů. Vyzkoušeli jsme si, jak se dělá had, sopka, lávová lampa a taky nenewtonská kapalina. Profesorům se zatím podařilo zprovoznit Kinobox natolik, abychom se mohli začít přesouvat cíleně do filmů. Přesunuli jsme se do seriálu Sanitka, a měli jsme plné ruce práce se zraněnými pacienty. Několik se nám jich podařilo zachránit a hodně jsme se přiučili o první pomoci. Odpoledne proběhla poslední velká hygiena, abychom nepřijeli domů úplně smradlaví (což stejně nakonec přijedeme – rodiče, těšte se!). Večer ještě proběhla plánovaná oprava Kinoboxu, kdy si vědci pantomimou předávali manuál. Zítra snad už získáme poslední součástku a budeme se moci přesunout domů.

Každý den je trochu jiný a nový. Tradičně budíme děti zvoněním na táborový zvon, ale dnes jsme vzali kytary a hned po ránu jsme zazpívali „Rána v trávě“. Děti byly příjemně překvapené, takže to možná zase někdy zopakujeme. Vzhledem k dešti pak probíhal nástup v jídelně, a to nás stroj Kinobox zase přenesl. Tentokrát jsme se objevili ve filmu Pán prstenů, kde nás přivítal Aragorn a Legolas. Posilnili jsme se snídaní a vyrazili do boje proti skřetům a drakovi. Po brutálním boji byli skřeti i drak poraženi a vědci si nabrali poklad. Poklad dali elfovi Elrondovi, který jim vyvěštil polohu dalších ztracených částí kinoboxu. Stabilizační kolečka měl u sebe obří pavouk Odula, ke kterému není vůbec snadné se dostat. Vědci museli překonat sedm lanových překážek a společnými silami kolečka odnést. Po večeři jsme ošátkovali Štěpána Buchtu, který si splnil nováčkovskou zkoušku a složil slib. Kvůli neustálému mrholení jsme šátkovali v jídelně a pak jsme i hráli na kytary a zpívali. Děti zpívaly z plných plic, protože jsme hráli písničky na přání. Hity jako „Tři kříže“ nebo „Bedna od whisky“ nechyběly a postupně jsme se prozpívali až do spacáku. Teď je tu božský klid, když děti spokojeně spí. Kromě programového okénka tu dnes máme i zdravotnické a krimi okénko. Rozmohl se nám tu takový moribundus. Děti smrkají a kašlou, ale ve chvíli, kdy jde do tuhého a musí se bojovat o dračí poklad, najednou jde veškerá rýmečka stranou. Nadšené děti pak zázračně běhají a vraždí skřety. V krimi okénku vám posíláme odkaz na článek, ve kterém se dočtete o našich potížích se zloději. Kousek od tábora, u rybníka Kalich, vedoucí nechali své věci 10 minut bez dozoru a během té krátké chvíle nám je nějaké nenechavé ruce stihly prohrabat a část z nich odcizit. Naštěstí nám nezmizelo nic podstatného a chod tábora to nijak neovlivnilo. Uvidíme, jak se celá situace vyřeší, ale budeme vás informovat. Odkaz na článek je zde.

Při dnešním ránu jsme se z nenadání hned po každodenním nástupu přesunuli do Filmu James Bond. Vtrhli k nám agenti 004 a 005, kteří pro nás měli vzkaz od samotného agenta 007 – Jamese Bonda. Stálo v něm, že se u zdejšího rybníku stala vražda a my měli za úkol ji vyřešit. Zdálo se, že je to bude jednoduché, byli pouze 4 podezřelí: Patricia Bush, Robert Bush, Janet Cooper a George Brown. Mrtvým byl jistý Jack Fisherman, šťastně nešťastný muž, který vyhrál 20 milionů euro. Na místě činu nebyl dostatek důkazů, proto nezbylo nic jinýho než řádně prošetřit všechny 4 podezřelé. Jejich výpovědi poukazovaly na Janet, krupiérku se zrzavými vlasy, která měla s Jackem známost. Byla obviněna a agenty odvedena za mříže. Po výborné rajské omáčce, však přišla od Bonda další zpráva. Zatčení bylo neoprávněné a pachatelem byla Patricia Bush, Jackova tajná milenka. Ta však byla již na letišti na cestě pryč. Proto jsme museli rychle postavit vozy. Každá univerzita sestavila svůj vlastní, přímo podle svých preferencí. Yucatan s prostorným Fiatem multipla s konstantní rychlostí, Tasmania sponzorovaný vůz s nástupem zepředu, Glasgow terénní pohodlné vozítko a Tohoku retro sporťák. I přes terénní konstrukci Glasgow byl jejich vůz nejrychlejší a povedlo se Janet zadržet. Za odměnu nás všechny Robert Bush pozval do jeho casina, kde byla spousta her. Poker, šťastná sedmička, ruleta, válka, nebo páka, ve které děti porovnávaly své síly. Před večerkou se nad námi prohnala jen krátká přeháňka a den mohl skončit.

„Poplach!“ To byla první věc, co jsme dnes ráno slyšeli. Všichni docenti a doktoři návštěvních univerzit zmizeli. Hned nám došlo, co se vlastně stalo. Naše včerejší, zdánlivě přátelská, návštěva sovětskými vědci se zvrtla. Dnešní plány byly tedy jasné, zachránit je. Naštěstí za sebou únosci zanechali stopy, a i když byly zakódované, spoluprací je týmy lehce vyřešily a zjistily díky tomu kam jít. Znenadání nás ale stroj přesunul k mašince Tomáš a za panem tlustým Přednostou. Tomáš a jeho kamarád Percy poztráceli vagónky, a báli se, že pan Přednosta bude naštvaný. Naši výzkumníci bez rozmýšlení začali tento problém řešit. Každá univerzita sehnala dva skvělé vagóny, které za mašinky připojila. Když poté tlustý pan Přednosta dorazil, se vším byl náramně spokojen a práci pochválil. Následně už byl čas vyrazit na záchranu docentů a doktorů. Cesta nebyla nejjednodušší, museli jsme překonat několik kopců a dolin. Vše jsme ale zvládli, dorazili jsme ke konci a poslali dopředu menší průzkumnou skupinu. Z té se ale vrátil pouze jeden. Popadli jsme tedy zbraně a vyrazili na ně. Nejtvrdším nepřítelem byl Ivan, podobal se na našeho pana rektora Vlčka. Ale ani ten nezamezil našim hrdinům v záchraně docentů, kteří byli schopni obětovat i vlastní pohodlí a bezpečí, jako když Nela vběhla do místa, kde Sověti drželi naše docenty, jen proto, aby je zakryla svou mikinou a ochránila je proti chladu. Nakonec bylo potřeba spolupráce pro úplnou záchranu, to ale také nebyl žádný problém a dobře naše mise dopadla. Po stejně namáhavé cestě nazpět na nás čekaly špagety s výbornou červenou omáčkou. Před spánkem už jen tábořištěm proběhla rychlá bouřková přeháňka, kterou jsme přečkali v jídelně, abychom pak mohli jít spát do suchého…

Rozcvičkou nám dnes byla akční praktická hra, při které se mladí badatelé i přiučili. Museli totiž zvládnout jak vázání různých uzlů, tak loupání brambor a sprint na krátkou vzdálenost. Po týmech totiž běželi z jejich stanoviště ke stanovišti druhému, kde seděli jejich docenti a doktoři. Ti jim dali k uvázání nějaký konkrétní uzel a oni ho museli co nejrychleji uvázat. Za to dostali bramboru a mohli utíkat nazpět. Jejich posledním úkolem bylo brambory oloupat za co nejkratší dobu. Následně jsme se přenesli do filmu Kung-fu Panda – přímo za mistrem Oogwayem. S ním jsme všichni společně cvičili Tai Chi, abychom nalezli svůj vnitřní klid. Chtěli jsme mu dokázat, že jeho učení bereme vážně, a proto si každá univerzita připravila svoji vlastní sestavu. Během odpoledne proběhla důležitá celouniverzitní hygiena. KINOBOX nás následně přenesl do animovaného filmu V Hlavě a v tu chvíli se Jiříčkovi rozhodily všechny pocity. Naštěstí naši duchapřítomní výzkumníci neztratili hlavu a povedenými procítěnými básničkami Jirkovy pocity vrátili na své místo. Znenadání nás však překvapili Arťom a Světlana, dva sovětští vědci, kteří již dříve pracovali na podobném projektu. Tvrdili, že ve filmovém vesmíru jsou již od roku 1958. Co bude dál se ještě dozvíme…

Hned po ránu jsme se upravili a nachystali na velké focení. Holky se navzájem učesaly a všichni jsme se nastrojili do kostýmů. Dostali jsme nová táborová trička, která jsme si ale hned po focení zase schovali do kufru, abychom je nezašpinili. Focení mělo velký úspěch, každá družina si vymyslela originální pózy. Výsledek uvidíte v nejbližších dnech u tohoto článku. Ještě větší úspěch ale měl vachbol, do kterého se zapojili i vedoucí. Létal jeden homerun za druhým a nadšené publikum skandovalo a povzbuzovalo sportovce. Jako zaslouženou odměnu nás čekalo knedlo-vepřo-zelo, po kterém se doslova zaprášilo. Odpoledne nás Kinobox zase nečekaně přenesl do filmu Asterix a Obelix. Galové se nám svěřili, že mají velký problém s Římany. Děti se postavily na stranu Galů a bojovaly s Římany i mezi sebou. Za odměnu nás Asterix a Obelix naučili vařit kouzelný lektvar, zeleninovou polévku, kterou si děti samy uvařily na ohni. Žádné popáleniny, ani řezné rány jsme dnes naštěstí ošetřovat nemuseli. Jediným úrazem byl dnes Vojtův zvrtnutý kotník, ale to se snad brzy rozběhá. Den jsme zakončili zpěvem u ohně za zvuků kytar. Hrály se písničky na přání a neuvěřitelné byly hlavně pěvecké výkony bratrů Svadbíků, kteří do toho dali srdíčko. Uvidíme, co nám přinese zítřek.

Po snídani bylo potřeba sehnat suroviny na ovocné knedlíky, jelikož nám chyběli zásoby. O to jsme se snadno v lese postarali a nasbírali dostatek ovoce. Dopoledne se nám pomátl stroj ještě více než předchozí dny. Přenesl nás nejprve do tele tubbies a hned z nenadání do filmu Avengers. Tam jsme museli bojovat s Thanosem a jeho pobočníky. Bohužel se nám jej nepovedlo přemoci a zmizeli nám exoti a část našich hrdinů. Naštěstí nám Iron man pomohl zprovoznit stroj času, díky kterému jsme se mohli přesunout do minulosti a získat kameny nekonečna dřív než Thanos. Ještě před tím jsme se ale museli kvůli velkému vedru osvěžit. Zahráli jsme si různé hry, jako jsou mokré želvičky, nebo třeba klouzání po plachtě. Po svačině jsme se tedy vydali na cestu k získání kamenů nekonečna. Nebylo to tak jednoduché, za každý kámen jsme museli splnit nějaký úkol. Všem týmům se to povedl a díky tomu jsme se mohli opovážit Thanosovi vzdorovat a překvapit ho při jeho klidu. Bitvu jsme vyhráli a mohli jít v poklidu spát.

Dnešní ráno začalo akční rozcvičkou, každý tým měl za úkol nasbírat co nejvíce brambor a následně je co nejrychleji oškrabat. Po snídaní nás čekala radostná novina. Proběhlo úspěšné ošátkování Madlenky Šmídové. Poté nás KINOBOX přesunul za Indiana Jonesem, který nás na úvod zasvětil do exotické kuchyně. Byli jsme pozváni na Indské hodování plné specialit. Dále na nás čekaly různé výzvy. První bylo překonání divoké řeky na lodích a následovalo několik překážek v templářském chrámu, kde jsme hledali svatý grál. Ten jsme úspěšně získali a na závěr dne zakopali, aby nebyl odcizen.

V noci z 28. na 29. podstoupila Zajda tajný rituál, po jehož úspěšném absolvování rozšířila řady rádců Severky.